TEEBEE – profil

Teebee je prvním producentem a DJem , kterému se podařilo svrhnout hegemonii britského drum and bassu. Vypadá to, že rodák z norského Bergenu Torgeir Byrnes (Teebee) spolu s kamarádem s neméně jazykolomným jménem Kjetil Saagstad aka Polar nahánějí londýnské junglové “premiere league” husí kúži.

Mohlo by se zdát, že úspěch Teebeeho předznamenává velikou revoluci nebritského drum and bassu. Teebee ve všech rozhovorech s chutí vypráví, jak inspirující pro něj byla jeho norská domovina („čerstvý vzduch, hory, sníh, polární medvědi potulující se po ulicích města…prostě super!“). Vzápětí ale dodává, že by to nikam nedotáhl, kdyby nemohl sám vstřebat atmosféru Londýna. I když Norsko je pro něj stále ten pravý domov, sto padesát dní v roce plní po světě své DJské povinnosti, a navíc má byt v Londýně (hledejte šerlokoholmsovskou ulici Baker Street). Přiznává, že v téhle branži je to o tom, koho znáš; pro něj jako producenta drum and bassu to bylo jen otázkou času, kdy se z Londýna stane jeho přechodné bydliště.

Potřebuje být v kontaktu se scénou – vždycky než vyrazí hrát, obvolá Dannyho Freshe z Bad Company, Eda Rushe a další „kámoše“, sejdou se na londýnské Music Alley a vymění dubplaty. Dubplaty – to je to, proč jsou britští DJové tak cenění. Každý chce přece slyšet nejčerstvější kousky ze studií těch, kteří určují budoucnost téhle hudby. „Dubplate culture“, specifická právě pro drum and bass, je ale dost nákladnou záležitostí. Teebee za ně měsíčně utratí přes tisíc liber! “Je to dost drahá legrace, pro mě jsou dubplaty jako droga. A navíc, púsobí to hezky efektně, když máte v kufříku hromádku desetipalcových pecek, které nikdo nezná!”

Položíte-li Teebeemu otřepanou otázku “Jaký byl tvúj hudební vývoj”, nedočkáte se nikterak nudné, otřepané odpovědi. Naopak, na Skandinávce, o kterých se říká, že jsou tiché introvertní bytosti, je Teebee pěkně výřečný divoch. “Odmalička jsem se zajímal o muziku – bylo mi sedm, když jsem si koupil svou první desku, “Breakdancin’ Electric Boogaloo” od West Street Mobs. Utratil jsem za ni tehdy všechny svoje ušetřené norské korunky. S DJingem jsem začal v deseti, tehdy jsem hrál hlavně hip-hop, electro a vlastně cokoli, co mi přišlo pod ruku. Na drum and bass jsem potom narazil vlastně náhodou. Jeli jsme na školní výlet do Londýna, bylo to v jednadevadesátém, vlastně na počátku téhle hudby. Nakoupil jsem si spoustu desek, nejvíc mě vzal jeden whitelabel, o němž jsem později zjistil, že je od LTJ Bukema; byla to skladba “Demon’s Theme”, jedna z největších drum and bassových klasik všech dob. Měl jsem celkem kliku! Když jsem se vrátil do Norska, začal jsem obvolávat všechny londýnské obchody s deskami, co jsem znal, a objednával si vinyly. Za ten telefonní účet jsem dostal od táty domácí vězení snad na púl roku. S Kjetilem (Polar), s kterým se znám od svých deseti, jsme potom dělali menší party pro kamarády. Někdy začátkem pětadevadesátého jsem se rozhodl, že místo neustálého stěžování si na kvalitu desek se o něco pokusím sám. Vyloudil jsem od táty peníze a koupil si základní vybavení. To vše je historie. TeĎ mám na kontě 32 singlú, dvě alba, 52 kompilací, nějakých 30 remixú. Dělám to, co jsem vždycky chtěl, co mě baví, a navíc vydělávám pohádkové peníze. Kvúli hudbě jsem odešel ze školy. Když mi bylo šestnáct, podepsal se mnou smlouvu sublabel Moving Shadow – Section 5 Records (už neexistující). Dostal jsem se tehdy do menších potíží…zfalšoval jsem svúj pas a odjel do Londýna, aniž bych cokoli řekl rodičúm…Všudě mě hledala policie. Ale tehdy jsem věděl, že kdybych šel za tátou a řekl mu: “V Londýně mi chtějí vydat desku, odjíždím”, nikdy by mě nepustil. Takže jsem radši neřekl nic a utekl. Ale teĎ už je samozřejmě všechno v pořádku (smích)”.

Svéráz Teebee je bezpochyby největší drumandbassový zjev neanglického púvodu. Tvorba tohoto hyperaktivního Nora je charakteristická čistotou zvuku, mnohovrstevností, smyslem pro detail, komplexními (Tee)beaty a mnoho púvodní britské produkce zní ve srovnání s tou jeho jako špatný vtip. Zdá se, že jeho zápal a energie jsou nevyčerpatelné, a tak se máme do budoucna na co těšit. Ovšem pouze pokud se neocitne na zcestí a nevydá se jinou cestou – „Před púl rokem jsem dostal seriózní nabídku, abych zpíval v jednom boybandu. A vážně jsem to zvažoval, protože bych dostal obrovskou sumu peněz. Ale nakonec jsem dospěl k názoru, že mám radši ty svoje desky…tak možná příště“.

Juanita_juarez