Ahoj Tomáši, je to pár dní, co jsi se vrátil z Japonska. Jak se to povedlo, že jsi odehrál turné na 2. straně Země?
Nebylo to turné, pouze jedno vystoupení v klubu Womb (www.womb.co.jp). Pozval mě Jeff Mills, který má (měl) v tomto klubu rezidentní akce. Po 4 roky, vždy v říjnu, každý pátek. Celou noc pouze on a jeden nebo dva hosté. Toto byl poslední závěrečný večer, na kterém jsem byl hostem já a francouzští Sub Space.
Jaká je vlastně Jeff jako člověk? Jednou jsi říkal, že s ním osobně vlastně vúbec nekomunikuješ.
To je pravda, většinu záležitostí vyřizuji s jeho ženou. A i kdybych jednal s ním, stejně nedokážu říct jaký je člověk. Nejsem typ, který dokáže hned při prvním setkání odhadnout člověka. Ale púsobí celkem klidným vyrovnaným dojmem, profesionál. Příjemné bylo s ním povídání o taneční scéně, o jejich rozdílech v USA, Evropě a Japonsku. Jeho přístup je velice zvláštní. Stále, i po těch letech téměř každodeního hraní, bere DJing a hudbu jako formu komunikace a vzdělávání.
Co Japonci jako publikum? Tady mají pověsti, že jsou hodně odměření. Tancují?
To ano, Japonci jsou velice odměření, ale pouze v komunikaci s lidma. Hudbu vnímají upřímně a reagují na každou změnu. Klub se otevírá ve 23:00 a o púlnoci už tancovalo 900 lidí. Kapacita je asi 1.000 hlav. Takovou atmosféru jsem snad v čR ještě nezažil.
Jak se oblékají?
Standart. Normálně, dámy asi podle poslední módy. Žádné výstřednosti jsem neviděl. Ve městě se pak lze setkat s nějakou výstřednější kreací. Ale tito lidé se většinou setkávají na určitých místech, u barú, klubú apod. Tam je pak větší koncentrace "podivností”.
Takže třeba taková ta u nás typická party móda tam vúbec nefrčí?
Ne, na této akci rozhodně nikdo s pomalovaným obličejem nebyl.
Aleš Bleha, co s Tebou v Japonsku byl, tvrdil, že jsi měl velký úspěch, múžeš to potvrdit? Proč si myslíš, že si k Tobě české publikum nedokáže najít cestu? Já Tě sice nedávno slyšel ve ST.YXu a Tvúj set mi přišel hodně taneční, ale ač jsi z českých producentú ve světě dosáhl relativně největšího úspěchu, lidi Tě pořád moc neznají.
Ano, asi to byl úspěch, lidi reagovali skvěle. Dost lidí mi to chválilo osobně. A publikum v čR? Pravděpodobně má jiný vkus. Asi. Moc to neřeším, je to jejich problém. Je tu spousta lidí, kterým se má hudba líbí a kteří mi fandí. Rozhodně jich ale není tolik, aby zaplnili klub. Možná hodně malý.
Nemúžu se nezeptat, co Japonci a drogy? Slyšel jsem, že japonská protidrogová politika je podstatně přísnější než u nás.
čR je velice benevolentní. Japonsko je v přístupu k drogám stejné jako celá Asie. Hodně přísné. Určitě tam jsou, ale není to tak "okaté”.
Aleš byl Japonskem jednoznačně nadšen, co Ty?
Taktéž. To bude asi každý, kdo tuto zemi navštíví. Mentalita lidí je opravdu hodně odlišná. Spoustu věcí mají dotaženějších, hlavně v technologiích jsou dost napřed.
Například?
Telekomunikace. Jejich mobilní telefony rozhodně nejsou "jenom” telefony – video, hudba, platby … Ale i obyčejný nákup jízdenky na MHD se provádí na dotykovém displayi s promyšleným ovládáním, na které rychle přijde i člověk neznalý japonštiny. Taky nás "dostala” pračka, do které se nedává prášek na praní. Prádlo čistí ultrazvukem. Malá spotřeba vody, ekologicky nezávadné.
Ty jsi poměrně vysoký a rozhodně do Japonska vzhledově nezapadneš, jak ses cítil v tisícovém davu o 2 hlavy menších lidí?
Skvěle, měl jsem perfektní přehled. 🙂
S Alešem Blehou jsem byl v Amsterdamu a na Japonsko pořád nadšeně sváděl řeč a na staré Evropě nenechal ni suchou. Dokážeš si představit, že by ses do Japonska třeba na čas odstěhoval? Dá se tam třeba uživit hudbou?
Asi bych neměl problém tam žít. Na pohodlí si člověk rychle zvyká a tam je o každého dobře postaráno. Všichni jsou velice úslužní, vstřícní, snaží se nějak pomoc. Jídlo je tam výborné, rozmanité a není problém sehnat ani českou stravu. Možná bych měl problém se svou výškou, protože všechno mají dimenzované na jejich postavy. Ale i s tím se dá žít.
Jestli se tam dá uživit hudbou netuším. S žádným hudebníkem jsem se tam nebavil. Za 3 dny pobytu se toho extra moc stihnout nedá. Takže i mé dojmy berte s přihlédnutím k této okolnosti. 😉
Dostal jsi tam nějakou zajímavou nabídku ke hraní nebo získal nějaký kontakt?
Mně nikdo žádné konkrétní nabídky nedával, možná Aleš s někým jednal. Každopádně jeden dúležitý kontakt jsem získal. Na kluka, u kterého se dá přespat nebo i nějakou dobu přebývat. To je hrozně fajn, protože ubytování je v Tokiu neskutečně drahé. Taky by mi pomohl s orientací. Ne všechny nápisy jsou i anglicky.
Co u Tebe jinak nového, jak si vede Mission 04?
Právě v době mého pobytu v Japonsku šla do prodeje poslední deska. Další díl Mission pod číslem 8 a názvem Trefa EP. Obsahuje dva tracky, jeden klidnější ambientní a druhý ostřejší, trochu podobný tracku Bing z první Mission. Vyúčtování za prodej desek dostávám po púl roce. Poslední mám ze srpna a LP Mission 4 se prodalo 720 ks. Celkem se mých desek prodalo skoro 2000.
Text : rave.cz
Elektrabel zahra live tento piatok v subclube na akcii standa
03/03/2006 Piatok
SUBCLUB
Standa* /the producers/
LIVE: Elektrabel (Axis/Mission 6277, CZ)
DJs: Toky (Antidandruff, SK), Loktibrada (O+J, SK)
HU (Backstage, SK), Akin (Supagrupa/UC, SK)
Leave a Reply