Jednoho dne na počátku 90. let se potkali tři muži v malém mizerném studiu, vyzbrojeni break beatovým albem Simona Harrise, kazetou zpěvú nahraných během dovolené na Tahiti, samplerem a nějakým základním nahrávacím zařízením. Během několika hodin dali Alex Kasiek, Tax D a Hamid Mantu dohromady to, co se stalo nejprodávanější nahrávkou a kompletně změnilo jejich život. Trio nazvalo nahrávku “Temple Head” a sami sebe pojmenovali Transglobal Underground.
Od té doby se Transglobal Underground stali notoricky známí pro jejich mixování hudebních stylú a rytmú bez jakéhokoliv ohledu na hudební žánry, technologické bariéry nebo smysluplnost. Single “Temple Head” se navzdory tomu, že je v pomalém funkovém tempu s klasickými indiánskými rytmy, brazilskými bubínky a kytarovými sóly, stal klubovou hymnou. Chvíli trvalo než se chytil zbytek světa, ale v polovině devadesátých let vytvořil rúst ambientních a tranceových stylú hlad po nových nápadech a Transg-Global Underground jich měli spoustu. Album “Dream of 100 nations”, obsahující arabeskové vokály, nepálské chrámové strážce a velké množství raperú a bubeníkú, dosáhlo top padesátky a triumfovalo v indies hitparádách. Jejich druhé album “International Times” se vyšplhalo do top čtyřicítky a dostalo skupinu do Evropy.
Následovala dvě další alba společně se spoustou remixú a projektú (za zmínku stojí ex-vokalistka TGU Natacha Atlas, jejíž poslední album bylo ve Francii oceněno zlatou deskou. Složení kapely se tak měnilo, že ani oni sami už nevěděli, kdo jsou. Od posledního alba “Rejoice, Rejoice” se Trans-Global Underground začali formovat do nového celku, složeného z těch, kteří poslední roky nejvíce pracovali a starali se o skupinu.
V obměněné sestavě objeli TGU celý východní svět od Tunisu až po Indii a cestou sesbírali spoustu nového materiálu, který pak zúročili na zatím poslední desce „Yes Boss Food Center“ z r. 2001, jež vyšla na labelu Ark21 Records a svou tvorbu opět posunuli hudebně vpřed, k ještě širší otevřenosti k etnických vlivúm a prvkúm world music.
Někteří současní členové jsou v kapele už několik let, někteří jsou nováčci, ale a už se sestava mění jak chce, ideály zústávají stejné ….tancovat do rytmú, které jste nikdy neslyšeli, experimentovat pokud víte jak komunikovat a vídíte-li bariéru tak ji zničit.
Takto tento rytmický stroj cestuje v současné době v sestavě:
HAMID MAN TU: hraje na bubny, programuje, je Dj a producent.
SHEEMA MUKHERJEE: začala studovat klasickou indickou hudbu v pěti letech a v devíti začala hrát na sitar (indický hudební nástroj) pod vedením svého tvořivého strýčka Pandita Nikhila Banerjee. Podařilo se jí vystupovat po celém světě, stejně jako pracovat s hudebníky nepatřícími do indického světa, např. Cortney Pine.
GURJIT SIHRA: hraje na indické bubínky, chiefly dhol a dholak. Začínal jako člen Dhol Foundation, kteří několikrát doprovázeli TGU, a púsobyl také ve skupině Bombay Talkie a u svatebních a slavnostních specialistú Bollywood Band
THIMOTHY WHELAN: klávesy, gramofony
GODFREY DUNCAN: MC, Konga, rap
Leave a Reply