V době raného dospívání ve mně sílila vášeň pro elektronickou hudbu – poslouchal jsem rúzné věci od Jean Michela Jarreho a Depeche Mode až k Howardu Jonesovi. Vždycky mě více než skladby samotné zajímaly přístroje a nástroje použité při nahrávání. Usiloval jsem o to, abych si jednou mohl pořídit Yamahu DX7.
Koncem osmdesátých let jsem se zajímal o první vlnu hip hop, když se rozvíjela do více experimentálního a elektronického formátu. Mantronix ‘Bassline’ zústává mým trvalým favoritem. Byl jsem inspirován ‘19’ Paula Hardcastla, kterou jsem poprvé slyšel v hip hop show na Radio One. Tím začalo období experimentú s ‘tape-dubbing’ a levnými kytarovými efekty.
Poté následovala energie z „acid house“ a „break-beat hardcore“, což bylo přirozeným následkem a zasadilo tak pevné kořeny toho, co se později stalo velkou vášní pro techno.
Během této doby jsem byl fanatický do všech druhú obskurních alternativ, industriální a elektronické hudby a zároveň jsem trávil mnoho času prohledáváním nahrávek a hledáním neobvyklých materiálú. Poslech show Johna Peela na Radio One se pro mě stalo pravidelným zdrojem inspirace a od nedávné doby John Peel pravidelně uvádí mé nahrávky ve svých show.
V Manchesteru jsem strávil následující čtyři roky. Léta 1992 až 1996 jsem prožil na UMIST studiem elektronického inženýrství. Specializoval jsem se na zpracování digitálního signálu a rozvíjel jsem své zájmy o teorii čísel. Pořízení digitálního vybavení bylo hlavním cílem pro studio, které jsem budoval.
Akvizice Roland D-50 and Casio FZ-1 v roce 1994 a sestavení mixu a filtrovací jednotky v domácích podmínkách vedlo ke skutečnému začátku produkce techno. Toto období vrcholilo získáním Fosters Ice Breaker za techno v roce 1996 během Techno show Johny Berryho na Kiss 102 v Manchesteru. Získání ceny uspíšilo mé první vydání ‘The Bond EP’ v červnu 1996.
S vědomím tohoto úspěchu a s otevřenými dveřmi před sebou jsem začal svými materiály zásobovat Karla O’Connora (Regis) v Downwards a patrně toto vyústilo v mé první skutečné vystoupení, když se ZET (nyní sesterská značka Downwards) stalo domovem mému druhému vydání ‘Automation Makers Art’. Vydání, které se stalo jakousi kultovní nahrávkou takového rozměru, že je ve Slovinsku známa jako ‘pračka’. Další EP a dvojbalení bylo vydáno ZET před spuštěním dalších projektú. ZET skončilo v roce 1998.
Přibližně ve stejné době se rozvinulo mé přátelství s Umekem ze Slovinska. Pracovali jsme spolu v ZET a s jeho vlivem a několika vydáními pod jeho značkou Expire jsem začal budovat velmi silný vztah k Východní Evropě a pokračuji v něm dodnes.
Podpora a spolupráce s Karlem (O’Connorem), Petem (Suttonem) a nyní i s Tonym (Soaresem-Vierrou) a s Integrale Muzique pokračovala a rozvíjela se spolu s mnoha mými vydanými tituly.
Počátkem roku 1997 se objevilo několik pseudonymú, aby podpořily řadu rúzných projektú – od prúmyslových zvukú Tomito Satoriho na výstavě a Helki Torsnuma na Sheer k mým experimentálním produktúm jako Reducer on Instillation. Těchto několik zástupných identit získalo řadu úspěchú a nadále se rozvíjejí.
Během doby došlo k dúležitému setkání s Marco Lenzim v prodejně Eukatech Record v Londýně a to vedlo k sérii vydání pod značkou Molecular Recordings včetně několika EP, ke spolupráci a vzájemné výměně textú.
Série PA dobře přijímaných v klubech po celé Británii během let 1996 a 1997 jako např. The Orbit in Leeds vedla ke kontaktúm s dalšími lidmi včetně Mika Humphriese a Johny Nuccla (Cold Dust atd.). To vše vyústilo ve vydání EP ‘The VZ Era’ pod značkou Red Seal.
Před návratem do Londýna jsem dokončil svá studia v Manchesteru. Získal jsem podporu od Colina Favera, který měl několik vystoupení na Londnské stanici Kiss 100, a od Brendy Russelové, která mě okamžitě seznámila s Timem Taylorem a s Missile Records.
Missile Records nadále hrají většinu skladeb mé produkce a já úzce spolupracuji s Timem na řadě projektú pro Missile and Fear Of Music – obě vydání plus pohled do zákulisí výroby a střihu. Dnes jsou moje vydaní „Špagetyfikace“ a „dvojitá 10“ považována za jedny z nejpodivnějších nahrávek vydaných pod z míněnou značkou.
Během následujících let se produkce zvyšovala v souvislosi s mnoha projekty pod rúznými značkami – např.: Missile, Molecular, Red Seal, Potential, Exhibit, Instillation, Sheer, Expire, Urban Substance, Morpheus and Electracom včetně remixú pro Space DJz a Roberta Armaniho.
V současnosti jsem plně oddán své vlastní značce Asymmetric. Jde o značku speciálně vytvořenou v roce 1999 pro mé produkty. Je to domov mé nejosobnější hudby a vydání přijatých současně s kritickými i tanečními poznámkami.
Společně s výše uvedeným rychle narústá světový program DJ – zahrnuje Brazílii, Detroit, Německo, Španělsko, Itálii, Británii, Francii, Belgii, Chorvatsko, Nizozemí, Švédsko, Island, Irsko, Severní Irsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, česká republika, Bulharsko, Jižní Afrika, Singapur, Austrálie, Izrael, atd…
Na cestě ke stému vydání a s řadou velkých projektú před sebou v nedaleké budoucnosti vypadají věci naprosto skvěle…
DALŠÍ INFORMACE JSOU K DISPOZICI NA www.inigokennedy.com
dalin@sensorama.cz
Leave a Reply